Pro účastníky školení

Účinnost změn ve srážkách ze mzdy je od 1. října 2024, kdy se poprvé změna využije? Odpověď: Pro mzdy za říjen 2024 (se zpracováním výplat v měsíci listopadu).

Převzetí dítěte do péče a elektronická evidence ostatních dávek nemocenského pojištění – pojištěnci v těchto v případech uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona o nemocenském pojištění uplatní nárok na PPM sdělením dne nástupu na peněžitou pomoc v mateřství a rozhodnutím předložením rozhodnutí příslušného orgánu (§ 38) o svěření dítěte
pojištěnci do péče nahrazující péči rodičů. Obdobně předložením dohody v listinné podobě podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona o nemocenském pojištění (dohoda o vystřídání se na PPM). Zde se bude prostřednictvím zaměstnavatele žádat, avšak bez přiděleného identifikátoru, který standardně v jiných případech přidělí lékař.

Plat a zápočet péče o dítě: Započítává se doba čerpání mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nejvýše v rozsahu mateřské dovolené a další mateřské nebo rodičovské dovolené odpovídajícímu délce platné v době jejího čerpání, maximálně však v celkovém rozsahu 6 let. Mateřská dovolená (případně dřívější další mateřská dovolená) a rodičovská dovolená se pro tyto účely sčítá. Pak se do této doby započítává ještě doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a rodičovské dovolené v rozsahu, jaký v té době stanovoval zákon (aktuálně je maximální možná doba rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte). Do rozsahu celkových 6 let lze ještě započítat osobní péči o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě nebo děti jako osoby závislé na péči jiné osoby.

Pokud jde o celodenní péči o dítě doloženou potvrzením ze zdravotní pojišťovny, kdy lze takto pečovat o jedno dítě do 7 let věku nebo 2 děti do 15 let věku a být přitom v kategorii státních pojištěnců, tato doba se do 6 let nezapočítává.

Oznámená dohoda s oznámením nástupu zaměstnance. Dotaz: Jaký bude postup, zaměstnavatel uplatní záměr spolu s nástupem a obdrží od ČSSZ informaci, že záměr uplatňuje jiný zaměstnavatel. Bude platný alespoň oznámený nástup?

MPSV potvrdilo, že využije-li zaměstnavatel tiskopis „Oznámení záměru uplatňovat režim oznámené dohody“ s akcí Nástup na DPP s oznámením záměru a kontrolou v systémech ČSSZ bude zjištěno, že již jiný zaměstnavatel uplatnil režim oznámené dohody dříve, tak nástup zaměstnance na DPP bude přijat a oznámení záměru bude zamítnuto.

Termíny pro oznámení o nástupu/skončení DPP – oznámení o nástupu/skončení činí zaměstnavatel formulářem Oznámením o nástupu nebo spolu s Výkazem příjmů DPP ve stejném termínu, a to nejpozději do 20. dne měsíce následujícího. V ostatních případech se Oznámení o nástupu podává do 8 dní.

Bezprostředně na sebe navazující DPP u stejného zaměstnavatele a stejného zaměstnance – nástup a skončení se nehlásí – jde o navazující vztah stejného druhu.

Nástup cizince na DPP a kód zdravotní pojišťovny – zaměstnavatel u DPP od 1. 7. 2024 na Výkazu příjmů DPP vždy uvádí zdravotní pojišťovnu. U cizinců, kteří ji nemají se uvede číslo 999 z číselníku kódů (bude doplněno pro tuto situaci). Políčko však musí být vždy vyplněno.

Průměrný výdělek u DPP při skončení – v právní úpravě účinné od 1. 7. 2024 není stanovena povinnost zaměstnavatele sdělovat v souvislosti se skončením zaměstnance v rámci dohody o provedení práce České správě sociálního zabezpečení údaje pro potřeby Úřadu práce ČR. Nový Výkaz příjmů DPP ani takovou možnost neobsahuje. Zaměstnavatel je tudíž nemusí sdělovat. A to ani na formuláři Oznámení o skončení zaměstnání, kde tyto údaje z části 9 buď dobrovolně vyplní, nebo je vůbec nevyplní. Je ale třeba v příslušném poli „důvod neposkytnutí podkladů podpory v nezaměstnanosti“ zvolit důvod číslo 2 (nejsou již pro DPP povinné). Jestliže dohoda o provedení práce založí účast na nemocenském pojištění a tyto údaje nebudou zaměstnavatelem s datem skončení zaměstnání sděleny, může je Úřad práce ČR v odůvodněných případech v rámci své kompetence vyžadovat tzv. po vlastní linii.

Uvolnění k výkonu funkce a zdravotní pojištění: Uvolněný zastupitel vykonává volenou funkci tzv. na plný úvazek, je dlouhodobě uvolněn z pracovního poměru, po dobu výkonu funkce se stává zaměstnancem obce, která mu poskytuje měsíční odměnu za výkon funkce. Pokud osoba nastoupí do funkce, kterou zastupitelstvo určilo jako funkci uvolněnou, musí obec na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ zastupitele nahlásit kódem „P“ ke dni zvolení. Původní zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno. Náhrada mzdy od tohoto zaměstnavatele mu nepřísluší. Pracovní poměr u tohoto zaměstnavatele neskončil, pro zdravotní pojišťovnu i nadále zůstává v evidenčním stavu zaměstnanců, i když má nulový vyměřovací základ.

Povinnosti v sociálním pojištění v článku: Jak na pojistné zaměstnanců uvolněných zaměstnavatelem do zastupitelstva

Předání ELDP zaměstnanci: Podle § 38 odst. 5 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je zaměstnavatel povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence [§ 35a odst. 4 písm. a)] a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem zaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat územní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla.

Za řádné plnění povinností zaměstnavatele je rovněž možné označit situaci, kdy:

• zaměstnanec prokazatelně obdrží stejnopis ELDP v elektronické podobě opatřený všemi předepsanými náležitostmi s možností jeho tisku, včetně razítka a podpisu zaměstnavatele. Jaká forma těchto náležitostí bude zaměstnavatelem zvolena, zda na stejnopisu ELDP bude vytištěno faksimile podpisu (obrázek podpisu) a obrázek razítka, nebo bude opatřen zaručeným elektronickým podpisem, je čistě na vůli zaměstnavatele.
• při elektronické distribuci stejnopisu ELDP bude použit vhodný a bezpečný technický prostředek (nástroj), kterým bude zaručena neměnnost stejnopisu ELDP a ochrana osobních údajů (např. pdf dokument obalený heslem a podobně).

Pokud se jedná o zajištění podpisu zaměstnance na takto vyhotoveném stejnopisu ELDP, který zaměstnavatel ponechá ve své evidenci a archivuje po zákonem stanovenou dobu, musí elektronický záznam nesporně prokázat zákonem stanovené podmínky, tzn. záznam, že zaměstnanec stejnopis ELDP obdržel.

Dotaz: Zaměstnankyni vznikne nárok na 17 dní dovolené, o které požádala po vyčerpání PPM. V tomto období čerpání dovolené se bude vdávat. Má nárok na překážku v práci, než začne čerpat rodičovskou dovolenou? Rozvrh pracovní doby je pondělí až pátek. Svatba bude v sobotu.

Odpověď: Čerpání dovolené se z tohoto důvodu nepřerušuje (volno na svatbu poskytnuto nebude, a to ani např. v pátek). Jde o jinou důležitou překážku v práci dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Zákoník práce vyjmenovává v § 219 odst. 1 případy, kde se čerpání dovolené přerušuje. Tento důvod zde uveden není.

Dotaz: Ministerstvo financí vydalo dne 17. 5. 2024 stanovisko k občerstvení členů okrskových volebních komisí. Řeší se tam částka na stravování 70 % ze 166 Kč je Kč 116,20, které jsou osvobozeny. Jedná se mi o vyplácené částky stravného na cestovních příkazech (i mimo volby), kde vyplácíme stravné v částce spodní hranice Kč 140,–. Musí se rozdíl mezi 140 a 116,20 zdanit a odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění? 

Odpověď: To jsou ale dvě různé věci. Příspěvek na stravování je od daně osvobozen do stanoveného limitu za splnění podmínek (zjednodušeně – směna, min. 3 hodiny odpracované a nesmí v průběhu směny vzniknout nárok na stravné). Ale na stravné je nárok ze zákona dle délky pracovní cesty a u platové sféry podle rozmezí dle vyhlášky pro daný rok. Není osvobozeno, ale do limitu nepodléhá dani z příjmů.

Ještě k odměnám členů OVK, zůstává vše stejné, jsou osvobozené od daně a pojistného? 

Odpověď: Pro rok 2024 se nic nemění. Osvobozeno, a tudíž i bez odvodů pojistného.

Příspěvek na stravování – souběh pracovního poměru a zapisovatelky u voleb. Je možné poskytnout dva osvobozené příspěvky na stravování do limitu pro rok 2024 (za splnění podmínek dle ZDP). V případě odměny za práci u voleb bych doporučovala naplánování „směn“ a evidenci odpracované doby za každý den, aby bylo možné prokázat splnění podmínky 3 hodin v rámci této druhé činnosti.

Uplatnění paušální částky za provedení exekučních srážek ze mzdy (50 Kč) zaměstnavatelem při deponování (exekuční příkaz dosud nenabyl právní moci). Paušální částka jen jednou nebo za každý měsíc deponování? Zde je vyjádření EK ČR ze dne 20.8.2021 (před nabytím účinnosti od 1. ledna 2022).

Je možné uplatnit paušál i u deponované srážky?

„V případě, že jsou splněny podmínky, pak je účinné ustanovení § 87 odst. 3 EŘ, které stanoví, že plátce mzdy má právo na náhradu, pak to možné je. Tento nárok ale nemůže vniknout za měsíce, kdy ustanovení ještě nebylo účinné. Ono je to také logické – v řízeních, které teprve budou zahájeny, logicky neexistuje deponovaná částka. To stejné platí i v případě dříve zahájených exekucí, ve kterých nebyl vydán exekuční příkaz srážkami ze mzdy. V ostatních případech nebude dané ustanovení účinné. Plátce mzdy si uspokojí svůj nárok způsobem předvídaným § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 OSŘ, tedy před jejich vyplacením exekutorovi.„

§ 87 odst.3 EŘ: Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká.

Cizinec bez povolení k trvalému pobytu v ČR je povinně účasten veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, pokud je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Výjimky: Cizinec podléhá právním předpisům jiného členského státu EU/státu EHP/Švýcarska/Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nebo podléhá dle mezinárodní smlouvy předpisům druhého smluvního státu).

Obecně v rámci států EU, EHP, Velké Británie a Švýcarska platí princip jednoho pojištění. Pokud se tedy cizinec pohybuje mezi státy EU, EHP, Velké Británie a Švýcarska (například v jednom státě bydlí a v druhém pracuje), podléhá právním předpisům pouze v jediném státě (tzv. formulář A1). Toto zřejmě bude vámi popisovaný případ. Bude třeba upřesnit u VZP.