Pro účastníky školení

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí: Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv podle § 2 odst. 2 nejméně 10 % minimální mzdy¹¹⁾. Pod odkazem ¹¹⁾ je uvedeno, že jde o § 111 odst. 5, 6 a 7 písm. b) zákoníku práce. Tudíž podle odst. 5 při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.

Valorizace důchodu: Důchod na konci roku 2024 činí např. 21 500 Kč. Od této částky se odečte dosavadní základní výměra 4 400 Kč, vyjde procentní výměra 17 100 Kč. Procentní výměra se zvyšuje o 0,6 % (17100 x 1,006) na 17 203 Kč (zaokrouhlení na celé koruny nahoru). K této částce přičteme novou výši základní výměry důchodu 4 660 Kč, tj. 19 203 + 4660 Kč = 21 863 Kč. U předčasných starobních důchodců, kteří mají důchod přiznaný (s datem přiznání) po 30. 9. 2023 a do konce roku 2024 nedosáhli důchodového věku, se zvýší pouze základní výměra důchodu.

Zvýšení důchodu výdělečnou činností: V návaznosti na zrušení § 34 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění (čl. I bod 26) se zachovává nárok na zvýšení podle tohoto ustanovení za dobu před 1.lednem 2025, tj. za dobu výdělečné činnosti vykonávané před lednem 2025 v rozsahu aspoň 360 kalendářních dní při pobírání starobního důchodu. Skutečnost, že od účinnosti nové úpravy nebude náležet zvýšení starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši, nezbavuje tak pojištěnce práva požádat si o zvýšení starobního důchodu za doby výdělečné činnosti získané přede dnem účinnosti nové úpravy; přitom se bude postupovat podle dosavadní právní úpravy (zdroj: přechodné ustanovení k novele zákona – tzv. důchodové reformy).

Daňové prohlášení a podpis zaměstnance – podle informací MF je v případě elektronické formy prohlášení nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Např. se bude jednat o učiněné prohlášení elektronickým podpisem (zaručený, kvalifikovaný) nebo bude jednoznačná identifikace zaměstnance zajištěna elektronicky prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele (tzn. bez zaručeného elektronického podpisu, např. i biometrický podpis atp.). Podání mohou být učiněna též prostřednictvím datové schránky pokud s ním zaměstnanec disponuje, nebo prostřednictvím e-mailové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem (dle NSS). Přiložené doklady k prokázání slev a nezdanitelných částí základu daně mohou být jen v elektronické podobě, ale i naskenované.

ELDP – velmi podrobně vysvětluje pan Tomáš Smutný zde: Evidenční listy důchodového pojištění a digitalizace – zejména poslední odstavec.

Potvrzení počtu hodin podnikoví hasiči a záchranáři – Od 1. ledna 2025 se v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upravuje § 5a odst.2. Důvodová zpráva: Na základě poznatků z praxe se do vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného ve zvýšené sazbě u zaměstnance, který žádnou jinou činnost nevykonává, zahrne celý vyměřovací základ zaměstnance, neboť i např. náhrada za čerpání dovolené je ve své podstatě odměnou za výkon činnosti v dané profesi. Důvodová zpráva k novele uvádí, že detailní rozlišování, zda některé položky mají nebo nemají přímou souvislost s výkonem práce ve sledované profesi, přináší zaměstnavatelům neúměrné administrativní náklady.

Vyměřovací základ zaměstnance, který bude vykonávat u téhož zaměstnavatele v rámci jednoho zaměstnání činnost v rizikovém zaměstnání a ještě další činnost, se pro účely odvodu pojistného zaměstnavatelem rozděluje na tyto činnosti. Zpřesňuje se však způsob takového dělení. Vyměřovací základ se rozdělí za jednotlivé kalendářní měsíce podle odpracovaných hodin v jednotlivých činnostech. Pamatuje se přitom i na hraniční případ, kdy do kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec nepracoval, je zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu, např. náhrada mzdy za čerpání dovolené ve všech pracovních dnech kalendářního měsíce, roční odměna, odměna k životnímu nebo pracovnímu jubileu.

Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům na DPP se měnit nebude, jen např. kolonka „malý rozsah“ nadále nebude využita. Info o zdravotní pojišťovně zůstává.

Informace k odměňování zahraničních zaměstnanců od roku 2025 zde: Odměňování zahraničních zaměstnanců se od roku 2025 mění

Dítě svěřené do péče nahrazující péči rodičů: Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se považuje podle zákona o státní sociální podpoře:
a) svěření dítěte do péče jiné osoby,
b) osvojení dítěte,
c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele,
d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,
e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte (jestli o dítě osobně pečuje),
f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,
g) svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,
h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě.

Lze uplatnit daňové zvýhodnění již v průběhu měsíce, avšak rozhodnutí musí nabýt právní moci. Např. nabylo právní moci 10. listopadu, lze uplatnit od měsíce listopadu. Platí i pro předpěstounskou péči a budoucí osvojitele.

Dotaz k odměňování v programu kvalifikovaných zahraničních zaměstnanců dle nastaveného minima 1,2násobek zaručené mzdy. Jak to bude od roku 2025?

Generální ředitelství úřadu práce: Nově byla od 1. 1. 2025 stanovena hodnota 1,22násobku minimální mzdy jako minimální výše mzdy, kterou musí zahraniční zaměstnanec po celou dobu trvání pracovního poměru pobírat, aby mohl být zařazen do Programu kvalifikovaný zaměstnanec.

U případě programů ekonomické migrace (včetně Programu kvalifikovaný zaměstnanec), lze dohledat podrobnější informace přímo na Ministerstvo průmyslu a obchodu – viz Ekonomická migrace | MPO.

Dlouhodobé ošetřovné a hospitalizace – dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy nastala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního dne hospitalizace. Podpůrčí doba se o tuto dobu neprodlužuje. Potřeba dlouhodobé péče bude trvat i po dobu této hospitalizace, pouze nebude po tuto dobu náležet nikomu dlouhodobé ošetřovné – výplata této dávky se přerušuje, protože péče není poskytována v domácím prostředí. Pojištěnec, který o ošetřovanou osobu pečoval před hospitalizací, bude mít opět nárok na dlouhodobé ošetřovné i po jejím propuštění do domácí péče, bude-li trvat potřeba  poskytování dlouhodobé péče.

Dojde-li v průběhu poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí k potřebě další hospitalizace, ukládá se poskytovateli lůžkové péče povinnost potvrdit přijetí ošetřované osoby k hospitalizaci a dobu trvání této hospitalizace. Ošetřující lékař zdravotních služeb ambulantní péče je povinen vést evidenci ošetřovaných osob, posuzovat, zda trvá potřeba dlouhodobé péče, stanovovat termín příští lékařské kontroly, oznamovat příslušné OSSZ převzetí ošetřované osoby do své péče nebo její předání do péče jiného ošetřujícího lékaře.

Nepřetržitý denní odpočinek – právní úprava 90 až 90b zákoníku práce. Zde se píše, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout nepřetržitý denní odpočinek v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a mladistvému zaměstnanci v trvání alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Dále jsou popsáno jeho zkrácení a určité výjimky, např. pro zemědělství.

Čtyřiadvacetihodinový cyklus začíná běžet např. od konce jedné směny a končí stejnou hodinou následující den. Do tohoto cyklu maximální možné práce se musí vejít jak směna, tak případná práce přesčas i odpočinek, popř. zkrácený (s náhradou) v rozsahu 8 hodin. Toto musí být skutečně poskytnuto, nejen zaměstnavatelem naplánováno.

Ale může být zvolen i jiný postup. Zaměstnavatel stanoví počátek rozvržení, může se jednat o kalendářní den, např. 1. 1. od půlnoci. Počátek počítání může být stanoven na kalendářní pondělí či jiný kalendářní den. Týdnem se rozumí každé období sedmi po sobě následujících dnů, a proto je stanovení počátku tohoto počítání významné. Takto stanovený počátek se použije pro zjištění dodržení povinnosti zaměstnavatele zajistit zaměstnanci jak nepřetržitý denní odpočinek podle § 90 ZP, tak i povinnost zajistit nepřetržitý odpočinek v týdnu podle § 92 ZP. Popsáno např. zde: Nepřetržitý odpočinek. Doporučila bych vámi používaný postup upravit interní směrnicí.

Pravděpodobný výdělek u dohod – počítat hodinový výdělek s příplatky nebo bez, pokud v následujícím období bude zaměstnanec pracovat jen v běžné hodinové sazbě? Ani po konzultaci s inspektorátem práce mou odpověď moc neupřesním. Každá kontrola se podle inspektorátu odvíjí od zcela konkrétních a specifických skutečností. Zaměstnavatel musí vždy postupovat v obdobných případech při výpočtu stejně i u dalších zaměstnanců, proto je vhodné si výpočet pravděpodobného výdělku stanovit vnitřním předpisem. U zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se při při výpočtu postupuje shodně jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

Jak používat číselník souběžných pracovněprávních vztahů u ČSSZ – např. u DPP?

V případě souběhu dvou DPP bude první označena jako „T“, druhá jako „U“. A po skončení DPP označené jako „T“ zůstává druhá označená jako „U“, přičemž případná další (třetí) DPP může mít opět písmeno „T“.

Tedy, při souběhu dvou a více zaměstnání stejného druhu u jednoho zaměstnance u jednoho zaměstnavatele se po celou dobu trvání uvádí vždy druh činnosti z číselníku pod jakým byl původně přihlášen. Další se případně zařadí (písmenem nebo číslem z číselníku výkonu činností ČSSZ) za toto zaměstnání, eventuálně před, pokud se uvolní místo.

Podle posledních informací se již schválená úprava DPP zruší a vše zůstane stejné, jako v roce 2024. Dokonce by mohlo dojít k určitému zjednodušení ohledně hlášení DPP České správě sociálního zabezpečení. Prozatím neoficiální info, protože není písemně zpracováno usnesení vlády, na jehož základě má dojít k úpravě formou pozměňovacího návrhu. Proto ani prozatím nebudu zajišťovat odpověď na dotaz ohledně režimu oznámené DPP u navazujících dohod, protože to zřejmě bude bezpředmětné.