Pro všechny

Odměňování dohod – příplatky dle § 138 zákoníku práce versus § 110 zákoníku práce (za stejnou práci – stejná odměna) – podle vyjádření MPSV je nutné tuto úpravu používat s vědomím potřeby zohlednění § 110 zákoníku práce, který se vztahuje na odměňování zaměstnanců, a to odměňování mzdou, platem i odměnou z dohody (toto ustanovení a zásady jeho použití se novelou nezměnily). Zaměstnavatel by tedy měl dbát na dodržování zásady stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Úprava v § 115 až 118 zákoníku práce představuje pouhé minimum, zaměstnavateli tedy dává prostor, aby se zaměstnancem sjednal příplatky v takové výši, aby byly požadavky zákoníku práce na zachování rovnosti dodrženy. Budou-li tedy u zaměstnavatele vedle sebe vykonávat práci zaměstnanci v pracovním poměru odměňovaní platem a zaměstnanci pracující na základě dohod, je na zaměstnavateli, aby případně odůvodnil vyšší či nižší výši příplatku u jedné či druhé skupiny zaměstnanců podle podmínek a charakteru jimi vykonávaných prací. V nejbližší době vyjde na serveru Podnikatel.cz článek s bližším vyjádřením.

Rozvrh směn u dohod od 1. 10. 2023 – Jak seznámit tzv. dohodáře s rozvrhem směn po novele zákoníku práce?

Vyjádření MPSV: Zaručená odměna a příplatky za práci u dohodářů podle nových pravidel

Pro účastníky semináře Chrudim

Přidanění pro nesplnění podmínek u životka – nezdanitelné části základu daně dle § 10 ZDP (zde jen, pokud přesáhnou 6 000 Kč) a příspěvky zaměstnavatele dle § 6 ZDP (bez odvodů pojistného). Blíže zde: Dodanění penzijního a životního pojištění při ukončení smlouvy

Žádost o prodloužení zaměstnanecké karty – zaměstnanecká karta se vydává s dobou platnosti, na níž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky. Nejdříve 120 dnů před skončením platnosti stávající zaměstnanecké karty a nejpozději v poslední den platnosti zaměstnanecké karty můžete požádat o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Platnost může být prodloužena na dobu výkonu zaměstnání stanovenou v pracovní smlouvě, vždy však nejdéle na 2 roky.

Pokud podá zaměstnanec žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty a řízení probíhá, může i nadále pracovat na stávající pozici za předpokladu, že žádá o prodloužení
platnosti zaměstnanecké karty na pracovní pozici, kterou již vykonává. Doloží se dodatkem o prodloužení PP na dobu, na kterou je žádáno o prodloužení zaměstnanecké karty.

Pro účastníky semináře Jičín

Předčasný důchod bez výplaty – zdravotní pojištění – státním pojištěncem se důchodce stává i v případě, že je přiznán předčasný důchod bez výplaty (podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: … b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží; ……

Nemocenské dávky – dle vyjádření ČSSZ omezení výplaty nemocenského na maximálně 70 kalendářních dní v kalendářním roce se vztahuje na poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (§ 28 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Nemocenské se poživatelům takového důchodu vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání, z něhož náleží. Poživatelem starobního důchodu je fyzická osoba, která má nárok na výplatu důchodu alespoň po dobu jednoho dne trvání pojištěné činnosti (zaměstnání) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Pojištěnce, jimž byl starobní důchod přiznán, avšak na základě jejich žádosti jim nebude prozatím vyplácen, tedy nelze považovat za poživatele starobního důchodu(podmínka „má nárok na výplatu starobního důchodu“ zde není splněna) a tedy omezení výplaty nemocenského na 70 kalendářních dní, jak je výše uvedeno, se neuplatní.

Kategorie L zdravotní pojištění – osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku – podmínka se považuje za splněnou jen tehdy, pokud: jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy. Do této kategorie se může zařadit u jednoho dítěte vždy pouze jedna osoba, a to otec, matka, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Do této kategorie se nemůže zařadit osoba, která má příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

U DPP do limitu ale nejde o zaměstnání. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považuje osoba činná na základě dohody o provedení práce, pokud v kalendářním měsíci dosáhne příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění. Tou je (podle ustanovení § 7a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč.

Jestliže by ale zaměstnání vzniklo (např. DPP 10 001 Kč), pak už tato osoba nebude v kategorii státních pojištěnců L, ale budou osobou, na kterou se nevztahuje minimální vyměřovací základ (platí ze skutečného výdělku).

Pro účastníky webináře – Školení ČB Vrchotická

Zasílání výplatních pásek mailem – pokud má zaměstnanec vlastní pracovní adresu, pak lze zasílat. Samozřejmě s ochranou např. heslem (ne společný mail pro více zaměstnanců). Zaměstnanci musí mít možnost tisku, např. terminál na dílnách atd. U soukromé adresy je nezbytný souhlas zaměstnance a také možnost si tento dokument vytisknout (ne každý má doma tiskárnu). Více v mém starším článku: Zasílání výplatnic mailem. Co na to zákony?

Pro účastníky školení ProfiEduca

Práce na dálku u pedagogů – práci na dálku ve smyslu zákoníku práce je nutno striktně oddělit od práce související s přímou pedagogickou činností, kterou si pedagogický pracovník sám rozvrhuje na místě, které si rovněž sám určí. Typicky jde o situaci, kdy se např. učitel doma připravuje na nadcházející hodiny nebo opravuje písemné práce žáků. V ani jedné z uvedených situací nejde o práci na dálku, ačkoli není vykonávána na obvyklém pracovišti (ve škole). Důvodem je zvláštní úprava pracovní doby pedagogických pracovníků v § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

Sčítání odpočinků – více pracovněprávních vztahů – Sčítají se souběžné pracovněprávní vztahy z hlediska povinného odpočinku?