Dagmar Kučerová

MZDOVÝ LIST

Mzdový list musí obsahovat veškeré údaje o výpočtu zálohy daně v rámci ročního zúčtování včetně ročního zúčtování daňového bonusu. Nejde jen o výsledek (kompenzaci RZ zálohy daně a RZ daňového bonusu), ale o celý postup výpočtu. Mzdové programy již tuto skutečnost mají vyřešenu. Pokud někdo vyplňuje mzdový list ručně, je možné vyřešit následujícím způsobem. Do mzdového listu 2015 uvést větu: „Přílohou mzdového listu je tiskopis Výpočet daně a daňového zvýhodnění za rok 2014“. Výpočet daně přiložit a uschovat po příslušnou dobu.

PRAKTICKÝ VÝCVIK STUDENTŮ (PRODUKTIVNÍ ČINNOST)

Doporučuji pročíst tyto stránky: http://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatelu-ucetni-a-pravnici

Daňové zvýhodnění v domácnosti – babička, dcera bez příjmů a druh. Budou zde skutečně dvě jedničky, tedy daňové zvýhodnění ve výši na první dítě. Prakticky stejný příklad je vysvětlen zde (autor: Katarína Dobešová, pracovnice Ministerstva financí ČR, odbor legislativy daně z příjmů ze závislé činnosti):

Daňové zvýhodnění na vnuka – pořadí dětí

Praktický výcvik studentů a žáků škol

Zajímavé informace zde: http://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatelu-ucetni-a-pravnici

Souběh výkonu funkce a pracovního poměru

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24. 2. 2015 v podstatě poprvé připustil možnost souběžného výkonu funkce člena statutárního orgánu (místopředsedy představenstva) a pracovního poměru na pozici obchodního ředitele. Ovšem jedná se o specifickou situaci týkající se konkrétní společnosti. Největší jistotou je stále smlouva o výkonu funkce. Pracovní poměr na (neředitelskou) pozici je v praxi často využíván, ale nesmí se jednat o fiktivní druh práce a náplň práce.

Zde ale bylo rozhodnuto zcela jinak: zn 21 Cdo 3066/2013 ze dne 17. září 2014. Určitě je zajímavé i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. června 2015, sp. zn. 21 Cdo 2687/2014. Situace stále není jednoznačná.

Periodická prohlídka u opakujících se dohod konaných mimo pracovní poměr

Jde o výklad JUDr. Šubrta Bořivoje a doc. MUDr. Tučka Milana, CSc. – „V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se periodické prohlídky až na výjimky neprovádějí. Provádějí se pouze, pokud je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění prohlídek vyžaduje. V těchto případech je to tedy na zaměstnavateli, i když bezpochyby takto nemůže postupovat v individuálních případech (k tomu má k dispozici mimořádné prohlídky), ale u všech zaměstnanců nebo jejich skupin (např. profesních). Jinak by šlo o nerovné zacházení.

Opakované provádění práce je třeba vykládat nejen jako bezprostředně na sebe navazující dohody, popřípadě výkon práce na základě dohody sjednané na dobu určitou, ale s analogickým použitím ustanovení § 44 zákona o specifických zdravotních službách také jako případy, kdy byl pracovněprávní vztah ukončen, avšak nejdéle do 3 měsíců byl uzavřen nový pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce, tj. kdy nebyla nutná nová vstupní prohlídka (takové přerušení by se do součtu započítávalo). To platí i pro případ, že vstupní prohlídka u dohod vůbec provedena nebyla a zaměstnavatel bude požadovat jen prohlídky periodické.“

Nařízení vlády č. 351/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) – tentokrát nebude valorizace, zvyšuje se o 40 Kč.

Vyhláška č. 353/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů – v § 2 odst. 1 se slova „1 %“ nahrazují slovy „1,5 %“ (pro rok 2016) , v § 2 odst. 1 se slova „1,5 %” nahrazují slovy „2 %” (pro rok 2017), v § 3 odst. 3 se za slova „Zaměstnancům v pracovním poměru,“ vkládají slova „státním zaměstnancům podle zákona o státní službě,“.

Sdělení č. 355/2015 Sb., ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí
2015 pro účely zákona o zaměstnanosti – průměrná mzda, která bude potřebná pro výpočet náhradního plnění za rok 2015 činí 25 903 Kč.

Zasílání výplatní elektronické pásky (mailem):

Vyjádření MPSV: Zaměstnavatel je podle § 142 zákoníku práce, povinen vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu písemný doklad (tzv. výplatní pásku, výplatní lístek) obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Vzhledem k tomu, že zákoník práce nestanoví, co se rozumí „písemnou formou“, je třeba subsidiárně uplatnit zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována, i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Ačkoliv předání dokladu o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách není právním jednáním (§ 545 občanského zákoníku), uplatní se výše citovaná úprava analogicky i pro posouzení zachování písemné formy tohoto dokladu. Jestliže zaměstnavatel předá zaměstnanci výplatní pásku prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, jedná se o předání tohoto dokladu písemnou formou, ve smyslu ustanovení § 142 odst. 5 zákoníku práce.

V § 334 odst. 1 zákoníku práce je zavedena legislativní zkratka „písemnost“ pro písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a důležitých písemností týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr. Jestliže zákoník práce stanoví v § 335 odst. 1, že prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování, týká se to písemností uvedených v § 334 odst. 1, nikoliv výplatní pásky, která mezi nimi není uvedena.

Zvolí-li zaměstnavatel elektronickou formu vydání výplatní pásky, odpovídá za dostatečné zabezpečení dat a ochranu osobních údajů.

Zaměstnání matky do 6 týdnů po porodu

Vyjádření SÚIP: Dle ust. § 195 odst. 5 zákoníku práce nesmí být mateřská dovolená v souvislosti s porodem nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. To se však týká jen pracovního poměru, z něhož je odvozena mateřská dovolená. Zákoník práce totiž neobsahuje výslovný zákaz vykonávat práci u daného zaměstnavatele na základě jiného pracovněprávního vztahu. Nesmí se však jednat o stejný druh práce, který by jinak (nebýt mateřské dovolené) dotyčná vykonávala v pracovním poměru, neboť dle ust. § 34b odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Zákoník práce pak ani výslovně nezakazuje ženám v šestinedělí vykonávat práci u jiného zaměstnavatele.

Ve všech shora uvedených případech je si však současně třeba uvědomit, že dle ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
S ohledem na zásadu smluvní volnosti je zaměstnávání žen v období šesti týdnů po porodu zpravidla přípustné, avšak nesmí se jednat o výkon práce na základě pracovního poměru, od kterého je odvozena mateřská dovolená, dále u stejného zaměstnavatele nemůže být se zaměstnankyní uzavřen pro stejný druh práce jiný pracovněprávní vztah, a dotyčná by měla být také zdravotně způsobilá k výkonu předmětné práce.

Státní úřad inspekce práce je kontrolním orgánem na úseku pracovních vztahů a podmínek. Výkon práce ze strany žen v období šesti týdnů po porodu by však mohl mít také následky ve vztahu k vyplácení peněžité pomoci v mateřství, tedy v oblasti sociálního zabezpečení, jež má ve své působnosti Česká správa sociálního zabezpečení.

Daňové zvýhodnění – prohoz dítěte uplatňovaného jako první na vyšší místo

Generální finanční ředitelství:V uvedeném případě může poplatník uplatnit změnu v „pořadí“ vyživovaných dětí pro účely daňového zvýhodnění tak, že vyplní „změnovou tabulku“ v části II. tiskopisu PROHLÁŠENÍ poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Poplatník do příslušného sloupce tabulky jako druh změny uvede „změna v pořadí dětí“. Dále musí znovu vyplnit výčet všech vyživovaných dětí s tím, že daňové zvýhodnění ve výši „na třetí a další dítě“ uplatní na dítě s průkazem ZTP/P. Pokud poplatník není povinen podat přiznání k dani a požádal o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2015, pak mu zaměstnavatel zohlední uplatněnou změnu „v pořadí“ dětí v rámci ročního zúčtování daně.

Zdravotní pojištění – zaměstnanec po návratu z ciziny (dosud nepřihlášen), pracovní poměr uzavřen od 1. prosince

Všeobecná zdravotní pojišťovna: Podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění není pojištěnec povinen platit pojistné po dobu, kdy je vyňat ze zdravotního pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Za dlouhodobý pobyt se považuje nepřetržitý pobyt v cizině delší šesti měsíců. Po tuto dobu neplatí pojistné pojištěnec sám, ani případný zaměstnavatel. Oznámením vzniku zaměstnání splnil zaměstnavatel vůči zdravotní pojišťovně svou oznamovací povinnost. Povinnost platit za zaměstnance pojistné vznikne až poté, kdy se pojištěnec po návratu z ciziny opětovně přihlásí u příslušné zdravotní pojišťovny.

Oznamuje-li zaměstnavatel nástup do zaměstnání u zaměstnance, který je dle evidence zdravotní pojišťovny na dlouhodobém nepřetržitém pobytu v cizině, musí se jednat o práci, která je pro zaměstnavatele vykonávána ze zahraničí. Pokud by tomu tak nebylo a zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v ČR, je zřejmé, že není dlouhodobě v zahraničí a zaměstnavatel by byl povinen uhradit za zaměstnance zpětně, od 1. prosince 2015, pojistné včetně penále.

Po dobu, kdy je pojištěnec vyňat z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině ze zdravotního pojištění, nemá nárok na poskytování hrazených služeb. Je tedy v zájmu pojištěnce, aby se ke zdravotnímu pojištění opět přihlásil bezprostředně po návratu a zároveň doložil na dobu, kdy je vyňat ze zdravotního pojištění doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině.

Výše uvedené platí, pokud je pojištěnec na dlouhodobém pobytu v cizině v zemích mimo Evropskou unii. Pokud by šlo o zemi, která je součástí Evropské unie, postupovalo by se v souladu s evropskými nařízeními.