Dagmar Kučerová

NÁROK NA OŠETŘOVNÉ PŘI POBÍRÁNÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU

Pokud osoba pobírající rodičovský příspěvek pracuje v zaměstnání, které založí účast na nemocenském pojištění, má nárok na nemocenské i ošetřovné. Je pravda, že podle zákona o nemocenském pojištění paragraf 39, odstavec 3 zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu31); to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Ale tam se hovoří o jiné osobě. Pokud se jedná o stejnou osobu, nárok na ošetřovné má. Potvrzuje to zde i ČSSZ (sekce ošetřovné): http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/nejcastejsi-dotazy/nejcastejsi-dotazy-nemocenske-pojisteni.htm

ZÁKONNÉ ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ UKONČENÍ ČINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A MATEŘSKÁ (JEDINÝ ZAMĚSTNANEC)

Pojištění nevzniká uzavřením pojistné smlouvy zaměstnavatele s pojišťovnou, ale automaticky přijetím prvního zaměstnance do pracovního poměru, včetně osob konajících práci na základě dohod o provedení práce či pracovní činnosti. Pojištění trvá do ukončení podnikatelské činnosti zaměstnavatele.
Jestliže jediná jeho zaměstnankyně odchází na mateřskou a dále na rodičovskou dovolenou, pak zaměstnavatel nemá povinnost hradit v tomto období za ni zákonné pojištění. Mám písemně potvrzeno od Kooperativy, že stačí tuto skutečnost oznámit a oni ho dočasně odhlásí z pojištění. Po návratu zaměstnankyně z rodičovské dovolené opět stačí tuto skutečnost jen oznámit a zaměstnavatel zase začne platit pojistné v termínech, jak stanoví vyhláška 125/1993 Sb.

Ukončení (případně přerušení zaměstnávání) provádí zaměstnavatel formou písemného oznámení na korespondenční adresu (P. O. BOX 50, 664 42, Modřice) nebo na email inkaso125@koop.cz.

MZDOVÝ LIST

Mzdový list musí obsahovat veškeré údaje o výpočtu zálohy daně v rámci ročního zúčtování včetně ročního zúčtování daňového bonusu. Nejde jen o výsledek (kompenzaci RZ zálohy daně a RZ daňového bonusu), ale o celý postup výpočtu. Mzdové programy již tuto skutečnost mají vyřešenu. Pokud někdo vyplňuje mzdový list ručně, je možné vyřešit následujícím způsobem. Do mzdového listu 2015 uvést větu: „Přílohou mzdového listu je tiskopis Výpočet daně a daňového zvýhodnění za rok 2014“. Výpočet daně přiložit a uschovat po příslušnou dobu.

PRAKTICKÝ VÝCVIK STUDENTŮ (PRODUKTIVNÍ ČINNOST)

Doporučuji pročíst tyto stránky: http://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatelu-ucetni-a-pravnici

Daňové zvýhodnění v domácnosti – babička, dcera bez příjmů a druh. Budou zde skutečně dvě jedničky, tedy daňové zvýhodnění ve výši na první dítě. Prakticky stejný příklad je vysvětlen zde (autor: Katarína Dobešová, pracovnice Ministerstva financí ČR, odbor legislativy daně z příjmů ze závislé činnosti):

Daňové zvýhodnění na vnuka – pořadí dětí

Praktický výcvik studentů a žáků škol

Zajímavé informace zde: http://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatelu-ucetni-a-pravnici

Souběh výkonu funkce a pracovního poměru

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24. 2. 2015 v podstatě poprvé připustil možnost souběžného výkonu funkce člena statutárního orgánu (místopředsedy představenstva) a pracovního poměru na pozici obchodního ředitele. Ovšem jedná se o specifickou situaci týkající se konkrétní společnosti. Největší jistotou je stále smlouva o výkonu funkce. Pracovní poměr na (neředitelskou) pozici je v praxi často využíván, ale nesmí se jednat o fiktivní druh práce a náplň práce.

Zde ale bylo rozhodnuto zcela jinak: zn 21 Cdo 3066/2013 ze dne 17. září 2014. Určitě je zajímavé i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. června 2015, sp. zn. 21 Cdo 2687/2014. Situace stále není jednoznačná.

Periodická prohlídka u opakujících se dohod konaných mimo pracovní poměr

Jde o výklad JUDr. Šubrta Bořivoje a doc. MUDr. Tučka Milana, CSc. – „V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se periodické prohlídky až na výjimky neprovádějí. Provádějí se pouze, pokud je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění prohlídek vyžaduje. V těchto případech je to tedy na zaměstnavateli, i když bezpochyby takto nemůže postupovat v individuálních případech (k tomu má k dispozici mimořádné prohlídky), ale u všech zaměstnanců nebo jejich skupin (např. profesních). Jinak by šlo o nerovné zacházení.

Opakované provádění práce je třeba vykládat nejen jako bezprostředně na sebe navazující dohody, popřípadě výkon práce na základě dohody sjednané na dobu určitou, ale s analogickým použitím ustanovení § 44 zákona o specifických zdravotních službách také jako případy, kdy byl pracovněprávní vztah ukončen, avšak nejdéle do 3 měsíců byl uzavřen nový pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce, tj. kdy nebyla nutná nová vstupní prohlídka (takové přerušení by se do součtu započítávalo). To platí i pro případ, že vstupní prohlídka u dohod vůbec provedena nebyla a zaměstnavatel bude požadovat jen prohlídky periodické.“

Nařízení vlády č. 351/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) – tentokrát nebude valorizace, zvyšuje se o 40 Kč.

Vyhláška č. 353/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů – v § 2 odst. 1 se slova „1 %“ nahrazují slovy „1,5 %“ (pro rok 2016) , v § 2 odst. 1 se slova „1,5 %” nahrazují slovy „2 %” (pro rok 2017), v § 3 odst. 3 se za slova „Zaměstnancům v pracovním poměru,“ vkládají slova „státním zaměstnancům podle zákona o státní službě,“.

Sdělení č. 355/2015 Sb., ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí
2015 pro účely zákona o zaměstnanosti – průměrná mzda, která bude potřebná pro výpočet náhradního plnění za rok 2015 činí 25 903 Kč.