Dagmar Kučerová

Příspěvek na stravování – souběh pracovního poměru a zapisovatelky u voleb. Je možné poskytnout dva osvobozené příspěvky na stravování do limitu pro rok 2024 (za splnění podmínek dle ZDP). V případě odměny za práci u voleb bych doporučovala naplánování „směn“ a evidenci odpracované doby za každý den, aby bylo možné prokázat splnění podmínky 3 hodin v rámci této druhé činnosti.

Uplatnění paušální částky za provedení exekučních srážek ze mzdy (50 Kč) zaměstnavatelem při deponování (exekuční příkaz dosud nenabyl právní moci). Paušální částka jen jednou nebo za každý měsíc deponování? Zde je vyjádření EK ČR ze dne 20.8.2021 (před nabytím účinnosti od 1. ledna 2022).

Je možné uplatnit paušál i u deponované srážky?

„V případě, že jsou splněny podmínky, pak je účinné ustanovení § 87 odst. 3 EŘ, které stanoví, že plátce mzdy má právo na náhradu, pak to možné je. Tento nárok ale nemůže vniknout za měsíce, kdy ustanovení ještě nebylo účinné. Ono je to také logické – v řízeních, které teprve budou zahájeny, logicky neexistuje deponovaná částka. To stejné platí i v případě dříve zahájených exekucí, ve kterých nebyl vydán exekuční příkaz srážkami ze mzdy. V ostatních případech nebude dané ustanovení účinné. Plátce mzdy si uspokojí svůj nárok způsobem předvídaným § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 OSŘ, tedy před jejich vyplacením exekutorovi.„

§ 87 odst.3 EŘ: Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká.

Cizinec bez povolení k trvalému pobytu v ČR je povinně účasten veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, pokud je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Výjimky: Cizinec podléhá právním předpisům jiného členského státu EU/státu EHP/Švýcarska/Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nebo podléhá dle mezinárodní smlouvy předpisům druhého smluvního státu).

Obecně v rámci států EU, EHP, Velké Británie a Švýcarska platí princip jednoho pojištění. Pokud se tedy cizinec pohybuje mezi státy EU, EHP, Velké Británie a Švýcarska (například v jednom státě bydlí a v druhém pracuje), podléhá právním předpisům pouze v jediném státě (tzv. formulář A1). Toto zřejmě bude vámi popisovaný případ. Bude třeba upřesnit u VZP.

Ručení mzdy subdodavatel – velmi hezky zpracováno v tomto článku: Ručení za mzdy subdodavatelů: Zásadní změna ve stavebnictví v platnosti od 01.01.2024

Dovolená dohodářů zaměstnanců ve státní správě – slíbené vyjádření MPSV: Zaměstnancům pracujícím za základě DPP/DPČ vzniká od 1. ledna 2024 právo na dovolenou za obdobných podmínek, jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru. Výměra dovolené „dohodáře“ se tak rovněž řídí zákoníkem práce. Pokud půjde o „dohodáře“, který pracuje ve státním nebo veřejném sektoru (viz § 109 odst. 3 zákoníku práce), bude mu příslušet rovnou ze zákona výměra dovolené v délce 5 týdnů (8 týdnů v případě pedagogického pracovníka nebo akademického pracovníka vysoké školy).

Příspěvek na stravování pro bývalého zaměstnance – důchodce, který nesplní podmínku odpracování tří hodin ze směny, tudíž příspěvek není od daně osvobozený a podléhá odvodům pojistného. Avšak lze využít § 3 odst. 2) písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. a § 5 odst. 2) písm. d) zákona č. 589/1992 Sb., kdy  se plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, nezahrnuje do vyměřovacího základu. Avšak jak se bude situace řešit, pokud si bude důchodce (je rok po skončení pracovního poměru) u zaměstnavatele přivydělávat na dohodu konanou mimo pracovní poměr?

Vyjádření VZP (sociální pojištění bude stejné): V uvedeném případě je rozhodné, zda se pracující důchodce v měsíci, kdy si bude přivydělávat na dohodu stane zaměstnancem z pohledu veřejného zdravotního pojištění (podrobněji viz § 5 písm. a) bod 5. zákona č. 48/1997 Sb.). Pokud se tak opravdu stane, má se za to, že doba uvedená v § 3 odst. 2) písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. (dále jen „zákona o pojistném“) začíná od následujícího měsíce po skončení zaměstnání plynout znovu. Znění uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) zákona o pojistném dále totiž nerozlišuje o jaký šlo pracovní poměr, uvádí pouze „ode dne skončení zaměstnání“.

Z vyjádření plyne, že je důležité, zda jde o „zaměstnání“. Pokud si tedy bude důchodce přivydělávat na dohodu, ale takzvaně do limitu, zaměstnancem se pro účely zdravotního pojištění nestane. A jde stále o plnění poskytnuté po uplynutí jednoho roku po skončení zaměstnání. Obdobně u sociálního pojištění. Zaměstnanci jsou pro tyto účely ti, kteří platí pojistné na nemocenské a důchodové pojištění (tedy zaměstnanci s účastí).

Odkaz na nadstandardní služby lékaře pro zaměstnance na základě smlouvy se zaměstnavatelem – Koordinační výbor str. 12

Ošetřovné v době školních prázdnin – vyhlášené ředitelské volno nebo školní prázdniny nemají na nárok na ošetřovné z důvodu péče o nemocné dítě do 10 let žádný vliv. Na rozdíl od ošetřovného při uzavření školy z důvodu nařízení příslušného orgánu (havárie, epidemie atd.). Zde by v době volna nebo prázdnin ošetřovné nepříslušelo.

Ošetřovné otce na dítě v situaci, kdy je matka (na mateřské nebo příjemce rodičovského příspěvku) s mladším dítětem v nemocnici – pokud jde o dítě do 10 let, má otec nárok na ošetřovné po dobu, po kterou bude matka s dítětem v nemocnici, maximálně 9 kalendářních dnů. Rozhodnutí o potřebě ošetřování vystaví ošetřující lékař v nemocnici, kde je matka jako doprovod dítěte. Otec následně na rozhodnutí uvede sebe coby žadatele o dávku a vyplní údaje o dítěti, o které doma pečuje.

Průměrný výdělek při uvolnění zaměstnance na tábor či sportovní soustředění – po úpravě § 203a zákoníku práce přísluší zaměstnanci v kalendářním roce náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „roční limit“); tato náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle věty první vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů; částka se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru.

Pro rok 2024 jde o částku 243,90 Kč. Pokud průměrný hodinový výdělek zaměstnance překročí tento hodinový limit, přísluší náhrada mzdy nebo platu za daný počet hodin ve výši uvedeného hodinového limitu. Jestliže by zaměstnavatel poskytnul více (částku vyšší dle skutečného průměrného výdělku), je to přípustné, avšak zaměstnavatel nebude mít nárok na nadlinitní výši náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu.

Nárok na státní příspěvek – penzijní spoření – od. 1. 7. 2024 má nárok na státní příspěvek má účastník, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění. Hovoří se zde o přiznání důchodu, bez ohledu na jeho výplatu. Nárok na státní příspěvek tedy nebude mít ani důchodce s odloženou výplatou důchodu.

Povinnost podat přehledy při úmrtí OSVČ – zákon neukládá povinnost podat za zemřelou OSVČ přehled o příjmech a výdajích. Jeho podání je vhodné, pokud zaplacení pojistného může ovlivnit nárok na pozůstalostní důchod nebo jeho výši. Přehled za zemřelou OSVČ může podat dědic nebo osoba, která uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod. Na základě podaného přehledu lze získat zpět i případný přeplatek pojistného.

Komplikace u cafeterie a posouzení okamžiku příjmu zaměstnance od roku 2024

Vyjádření GFŘ: K problematice posouzení vzniku nepeněžního příjmu zaměstnance v souvislosti s „benefitními“ kartami, kterými disponuje mnoho zaměstnanců v České republice nelze poskytnou jednoznačnou odpověď. Vše bude záviset na obsahu uzavřené smlouvy mezi zaměstnavatelem a „benefitní“ společností. Jinak řečeno, vše bude záležet na právním nastavení vztahu zúčastněných subjektů.

Bude tedy třeba (ideálně i ve spolupráci s daňovým poradcem) řádně posoudit smlouvu. Od toho se bude odvíjet okamžik příjmu zaměstnance, tj. zda je příjem již připsání bodů či až při případném nákupu za body (to je asi z pohledu mzdových účetních složitější cesta). To bude velmi důležité rovněž na konci roku, tj. zda případný zůstatek bodů je či není příjmem nového zdaňovacího období.

Svačina pro některé zaměstnance pracující venku v hodnotě 50 Kč – podle vyjádření GFŘ pokud má zmíněná svačina stejnou povahu jako například drobné občerstvení, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům při pracovní poradě, nahlížíme na ni jako na plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce. Pokud takto poskytnuté občerstvení poskytované v přiměřené míře v rámci výkonu závislé činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele svojí povahou ani charakterem nedosahuje intenzity stravování ve smyslu § 163 odst. 2 zákoníku práce, nebude považováno za příjem ze závislé činnosti zaměstnance a není předmětem daně ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů.

Neřekli jednoznačně ano/ne. Musíte prokázat, že svačina je podobná drobnému občerstvení. Nejedná se o jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře.