Pro účastníky semináře Žďár nad Sázavou

Dlouhodobé ošetřovné a hospitalizace – dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy nastala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního dne hospitalizace. Podpůrčí doba se o tuto dobu neprodlužuje. Potřeba dlouhodobé péče bude trvat i po dobu této hospitalizace, pouze nebude po tuto dobu náležet nikomu dlouhodobé ošetřovné – výplata této dávky se přerušuje, protože péče není poskytována v domácím prostředí. Pojištěnec, který o ošetřovanou osobu pečoval před hospitalizací, bude mít opět nárok na dlouhodobé ošetřovné i po jejím propuštění do domácí péče, bude-li trvat potřeba  poskytování dlouhodobé péče.

Dojde-li v průběhu poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí k potřebě další hospitalizace, ukládá se poskytovateli lůžkové péče povinnost potvrdit přijetí ošetřované osoby k hospitalizaci a dobu trvání této hospitalizace. Ošetřující lékař zdravotních služeb ambulantní péče je povinen vést evidenci ošetřovaných osob, posuzovat, zda trvá potřeba dlouhodobé péče, stanovovat termín příští lékařské kontroly, oznamovat příslušné OSSZ převzetí ošetřované osoby do své péče nebo její předání do péče jiného ošetřujícího lékaře.

Nepřetržitý denní odpočinek – právní úprava 90 až 90b zákoníku práce. Zde se píše, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout nepřetržitý denní odpočinek v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a mladistvému zaměstnanci v trvání alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Dále jsou popsáno jeho zkrácení a určité výjimky, např. pro zemědělství.

Čtyřiadvacetihodinový cyklus začíná běžet např. od konce jedné směny a končí stejnou hodinou následující den. Do tohoto cyklu maximální možné práce se musí vejít jak směna, tak případná práce přesčas i odpočinek, popř. zkrácený (s náhradou) v rozsahu 8 hodin. Toto musí být skutečně poskytnuto, nejen zaměstnavatelem naplánováno.

Ale může být zvolen i jiný postup. Zaměstnavatel stanoví počátek rozvržení, může se jednat o kalendářní den, např. 1. 1. od půlnoci. Počátek počítání může být stanoven na kalendářní pondělí či jiný kalendářní den. Týdnem se rozumí každé období sedmi po sobě následujících dnů, a proto je stanovení počátku tohoto počítání významné. Takto stanovený počátek se použije pro zjištění dodržení povinnosti zaměstnavatele zajistit zaměstnanci jak nepřetržitý denní odpočinek podle § 90 ZP, tak i povinnost zajistit nepřetržitý odpočinek v týdnu podle § 92 ZP. Popsáno např. zde: Nepřetržitý odpočinek. Doporučila bych vámi používaný postup upravit interní směrnicí.