Příspěvek na stravování pro bývalého zaměstnance – důchodce, který nesplní podmínku odpracování tří hodin ze směny, tudíž příspěvek není od daně osvobozený a podléhá odvodům pojistného. Avšak lze využít § 3 odst. 2) písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. a § 5 odst. 2) písm. d) zákona č. 589/1992 Sb., kdy se plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, nezahrnuje do vyměřovacího základu. Avšak jak se bude situace řešit, pokud si bude důchodce (je rok po skončení pracovního poměru) u zaměstnavatele přivydělávat na dohodu konanou mimo pracovní poměr?
Vyjádření VZP (sociální pojištění bude stejné): V uvedeném případě je rozhodné, zda se pracující důchodce v měsíci, kdy si bude přivydělávat na dohodu stane zaměstnancem z pohledu veřejného zdravotního pojištění (podrobněji viz § 5 písm. a) bod 5. zákona č. 48/1997 Sb.). Pokud se tak opravdu stane, má se za to, že doba uvedená v § 3 odst. 2) písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. (dále jen „zákona o pojistném“) začíná od následujícího měsíce po skončení zaměstnání plynout znovu. Znění uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) zákona o pojistném dále totiž nerozlišuje o jaký šlo pracovní poměr, uvádí pouze „ode dne skončení zaměstnání“.
Z vyjádření plyne, že je důležité, zda jde o „zaměstnání“. Pokud si tedy bude důchodce přivydělávat na dohodu, ale takzvaně do limitu, zaměstnancem se pro účely zdravotního pojištění nestane. A jde stále o plnění poskytnuté po uplynutí jednoho roku po skončení zaměstnání. Obdobně u sociálního pojištění. Zaměstnanci jsou pro tyto účely ti, kteří platí pojistné na nemocenské a důchodové pojištění (tedy zaměstnanci s účastí).