Pro webinář Pardubice
Informace – karanténa a izolace, kdy se podle zákona o mimořádném příspěvku považuje za karanténu také izolace. Karanténa s navazující izolací se považuje za jednu sociální událost.
Příspěvek nepřísluší za kalendářní den, ve kterém zaměstnanec směnu odpracoval, a vzniklo mu tak právo na mzdu, plat nebo odměnu. Avšak může nastat situace, kdy je první nebo poslední směna v rámci 14denního období ČÁSTEČNĚ odpracovaná. Podle MPSV se mimořádný příspěvek ve výši 370 korun vztahuje ke každému dni karantény, nesmí však v součtu s náhradou mzdy za zameškané hodiny přesáhnout 90 procent průměrné mzdy. Pokud tedy zaměstnanec část směny odpracuje, pak se příspěvek může krátit tak, aby tuto hranici nepřesáhl. …. Obdobně by se tedy mělo postupovat i v případě, kdy zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy nad rámec zákona.
Dotaz: Zaměstnavatel nařídil karanténu .. – zde se spíše jedná o uzavření provozu z důvodu podezření na nákazu nebo prokázané nákazy (pekárna), sám zaměstnavatel samozřejmě karanténu nařizovat nemůže, nařizuje lékař nebo hygiena. Obecně může být řešeno uzavřením provozu, např. prací na home-office, čerpáním dovolené nebo překážkou v práci na straně zaměstnavatele dle ustanovení dle § 208 zákoníku práce s náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Je možné čerpat příspěvek z cíleného programu, jelikož došlo k uzavření v souladu s manuálem k cílenému příspěvku. Avšak doporučuji konzultovat s úřadem práce prokázání překážky v práci na straně zaměstnavatele.
PRO VŠECHNY ÚČASNIKY – Jednatel ve vztahu k stravenkovému paušálu
U jednatele je samozřejmě nezbytné tento benefit doplnit do smlouvy o výkonu funkce a musí být schválena valnou hromadou. Na straně jednatele, který má příjmy ze závislé činnosti, se bude jednat o osvobození při odpracování směny. Je tedy klíčové, aby jednatel měl jasně vymezené určité části pracovní doby (směny), které budou i evidované např. evidencí docházky. Za tohoto předpokladu může společnost příspěvek na stravování pro jednatele uplatnit jako daňový náklad, pokud přítomnost jednatele v práci během vymezené části pracovní doby trvá alespoň 3 hodiny. Bez vymezení určité části pracovní doby nemůže být peněžní příspěvek na straně obchodní společnosti daňovým nákladem, neboť není možné posoudit naplnění uvedené podmínky přítomnosti v práci.
Cca v polovině dubna budu na toto téma vydávat na Podnikateli.cz článek, kde to bude podobněji vysvětleno s vyjádřením MF.
Pro webinář – Praha
Aktuální opatření k nestátním neziskovým organizacím
Pokud zaměstnanec v rámci sedmidenního období vykonává práci výlučně mimo pracoviště zaměstnavatele, umožní mu zaměstnavatel podstoupit preventivní test podle věty druhé mimo pracoviště zaměstnavatele; to se netýká zaměstnance vykonávajícího práci na dálku (home office). Je tedy rozdíl, zda zaměstnanec pracuje pouze z domova nebo kombinovaně.
Testování a úhrada testů zdravotní pojišťovnou – při vykazování provedených testů se bude přikládat sken/kopie dokladu (faktury) prokazující cenu, počet a typ nakupených testů. Jeden doklad může být použit pro více vykázání, ale platí, že na daný doklad může být celkově vykázáno maximálně tolik provedených testů, kolik bylo zakoupeno. Vykazována je cena testu dle dokladu. Zdravotní pojišťovna hradí max. 60 Kč vč. DPH/test, max. 240 Kč vč. DPH za zaměstnance za měsíc.
Nárok na úhradu testu se vztahuje také na zaměstnance pracující v rámci dohody o provedení práce. Není důležitý typ pracovně právního vztahu, ale přítomnost zaměstnance na pracovišti. Za zaměstnance se pro tyto účely považují také dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce a další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.
Přeplatek z ročního zúčtování záloh (ne bonusu), který nelze dále uplatnit – podle mého názoru není speciální formulář pro tuto situaci. Požádáte dle dohody s finančním úřadem formou obecné žádosti.
Pro webinář České Budějovice
Pokud by testování zaměstnanců ve firmě probíhalo mimo pracovní dobu (zdravotnické zařízení, které odběry provádí nemá čas je provést v pracovní době), má nárok zaměstnanec na náhradu mzdy?
Jestliže dochází k testování mimo pracoviště, považuje se za vyšetření provedené v souvislosti s výkonem práce ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) a e) zákoníku práce a bodu 2 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle doporučeného postupu MPSV přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
Z toho plyne, že realizace by měla být vždy v průběhu pracovní doby (na pracovišti nebo mimo). A to rovněž u nepřetržitých provozů. Je třeba nastavit efektivní způsob vykrytí zaměstnanců a střídání se na testech, aniž by došlo k narušení provozu. Podle dostupných právních výkladů nemůže zaměstnavatel nutit zaměstnance k testování mimo pracovní dobu.
Pro zaměstnavatele, který není schopen zajistit testování v pracovní době, se nabízí varianta samotestování zaměstnanců v jejich domácím prostředí, při vědomí, že výsledky budou pouze orientační. Ke zkreslení může dojít jak z důvodu nízké virové nálože, tak i třeba v důsledku nevhodného skladování testu, v důsledku nesprávně provedeného odběru či v důsledku nesprávného zpracování vzorku. Existuje i nenulová pravděpodobnost, že zaměstnanci nebudou zaměstnavatele o výsledku testu pravdivě informovat.
Ale ani to není tak jednoduché. Samotesty by si totiž měli zaměstnanci provádět doma (či na jiném místě než na pracovišti) pouze ve výjimečných případech, tedy pokud po dobu 7 dní nepracují na pracovišti zaměstnavatele. Jedná se tak např. o obchodní zástupce, kteří pracují částečně z domova a částečně jezdí za zákazníky, nebo třeba zaměstnance na delších pracovních cestách. Mimořádné opatření tedy nepočítá s variantou, že by se zaměstnanci měli běžně testovat sami doma před příchodem do zaměstnání. Výsledek provedeného samotestu by měl zaměstnanec ohlásit zaměstnavateli a následně test zlikvidovat (nedoporučujeme stanovit povinnost testy nosit na pracoviště ke kontrole ani v případě negativního výsledku). Prakticky lze doporučit vyhotovení vzoru čestného prohlášení, které bude zaměstnanec vždy po testování odevzdávat ideálně doplněné fotografií negativního testu.
Poslední možností je testovat přímo na pracovišti k tomu určenou (laickou) osobou a speciálními testy (samotesty).
Pokud zaměstnanec prodělal Covid 19 a spadá do 90 dnů od prodělání nemoci, měl by mít lékařské potvrzení, nebo by postačilo čestné prohlášení s umožněním nahlédnutí na potvrzující sms, kde je patrná pozitivita a den odběru?
Lékařské potvrzení COVID – existuje vzor lékařského potvrzení, který by měli zaměstnanci zaměstnavateli předložit – https://www.vutbr.cz/koronavirus/vzor-lekarskeho-potvrzeni-o-prodelani-onemocneni-covid-19-p201547.
Máme jídelnu v areálu společnosti, část provozu je uzavřena vládním nařízením zaměstnanci na překážkách § 208 , majitel umožnil těmto zaměstnancům, že jsi mohou chodit pro obědy- ošetřeno Vnitřním předpisem § 236, jak postupovat ve mzdách při srážce na stravování – je tato srážka od daně osvobozena?
Příspěvek zaměstnavatele na stravování je daňově neuznatelný. Osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnance však zůstává zachováno.