Výkon rozhodnutí cizího soudu (výživné na Slovensko) a měsíční bankovní poplatek spojený s převodem peněz (cca 450 Kč)
Ministerstvo spravedlnosti: „Exekuční ani soudní řád v platném znění prozatím nepředpokládá, že by plátci mzdy byly hrazeny náklady spojené s prováděním úkonů stanovených zákonem při exekuci srážkami ze mzdy. Ministerstvo spravedlnosti předložilo v loňském roce vládě k projednání návrh novelizace občanského soudního a exekučního řádu, v němž byla obsažena úprava paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy. Tento návrh byl nyní z stažen z projednávání v Legislativní radě vlády k doplnění a opětovnému předložení do legislativního procesu.“
Z vyjádření je zřejmé, že tento nezanedbatelný bankovní poplatek platí zaměstnavatel (tichá dohoda se zaměstnancem není vyloučena, samozřejmě neoficiálně, mimo výplatu). Od MS jsem ale získala k problematice exekucí či výkonu rozhodnutí cizích států další zajímavé informace. Tyto situace nejsou dostatečně popsány v odborné literatuře, připravím proto speciální článek. Měl by vyjít v průběhu měsíce dubna, odkaz zde zavěsím.
Články k ročnímu zúčtování a vyúčtování daní
Tiskopisy pro rok 2015/2016
Zdroj: Finanční zpravodaj č. 5
Evidenční listy důchodového pojištění
Slíbená vyjádření ministerstev
Studiem za trvání služebního poměru má zákon na mysli služební poměr příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, protože pouze v těchto případech jsou studující osoby ve služebním poměru finančně zabezpečeny. Smyslem této zákonné úpravy je to, že pokud je osoba ve služebním poměru, je finančně zajištěna na základě služebního vztahu, tudíž i když tato osoba studuje, není nezaopatřená. Z tohoto důvodu se úprava netýká služebního poměru podle zákona o státní službě, neboť jde o naprosto jinou situaci. Zde nejde o finanční zajištění tak, jako u služebního poměru příslušníků armády, policie apod. z titulu studia.Studující poplatník s úřednickou zkouškou tedy má nárok na slevu na studium a jeho rodiče nárok na daňové zvýhodnění (za splnění ostatních podmínek dle zákona o daních z příjmů).
Jedna nebo dvě domácnosti, tj. sleva jednou nebo dvakrát?
Školkovné platil polovinu roku otec, poté došlo k rozvodu a dítě se odstěhovalo s matkou, která dále platila školné. Jedná se o dvě nebo jednu domácnost? Kdo může uplatnit školné?
Podle původního vyjádření GFŘ jde o jednu domácnost, dítě se stěhuje s matkou, jen se mění adresa. Aktuálně sice GFŘ připouští, že by se teoreticky mohlo jednat i o dvě domácnosti, ale názory stále nejsou jednoznačné. V tuto chvíli se spíše nedoporučuje uplatňovat slevu oběma rodiči z důvodu případného doměření. Oficiální vyjádření k této situaci jsem nezískala, bude to ještě předmětem diskuze, případně v budoucnu ošetřeno novým Pokynem GFŘ.